Jdi na obsah Jdi na menu
 


5.kapitola

26. 1. 2008

5.kapitola

Ministr kouzel - Popletal

Harry se pomalu plížil za skupinou kouzelníků, kteří šli chodbou. Někteří byli sice pod neviditelnými plášti, ale jemu nedělal žádný problém, vidět i skrz něj.

S Moodym se totiž dohodli, že na ně dají pozor. Jeho společník zatím hlídal u výtahu, kdyžto Harry jistil dveře.

Naše skupinka dorazila až do atria.

Najednou jim cestu zastoupila skupina bystrozorů.

"Co to má znamenat?" vykřikl Kyngsley.

"To znamená, milý Kyngsleyi, že ty i ti tvoji přátelé jste zatčeni. Luciusi Malfoy viděl jak jste se přemístili před vchod ministerstva, ale byl s vámi Brumbál a pár jeho poskoků. To by nebylo tak strašné, kdyby s vámi nebyl Black," poškleboval se Popletal. "Takže tím jste dokázali, že jste mu pomáhali utéci, pomáhali jste mu zabít mladého Pottera a budu předpokládat, že jste použili nějaké kouzlo, aby všem říkal ty nesmysli."

"Jenže, pokud jste si nevšiml pane ministře, tady žádného Brumbála nevidím," podotkl Weasley.

"To tvrdíte vy," ozval se povýšený hlas Luciuse Malfoye.

Najednou bystrozoři použili paprsek vidění a Řád věděl, že je zle.

"Ale, ale, ale," usmíval se Popletal. "Konečně jsme vád dostali Blacku a s vámi i toho bláznivého Brumbála. Pošlete je do vězení a najděte mladého Pottera. Možná bychom se mu měli omluvit a zrušit ta kouzla, kteří tihle zločinci použili a navrhuji, aby jim dal mozkomor v Azkabu neprodleně polibek."

Řád zesinal. Dostali se do maléru, ze kterého je nikdo nedostane. Nebo jo?

"Máte pravdu pane ministře. Potter je jistě ve všem nevinně. Navrhuji, aby se poté dostal do mé péče. Jistě bych z něj dostal Brumbálův vliv," ušklíbl se Malfoy.

Sirius sklopil oči. Kdyby nešel, neměli by takový průšvih a navíc ohrozil svého kmotřence.

Všichni věděli, že Malfoy předá Harryho Voldemortovi a ten ho bude mučit tak dlouho, dokaď ho nezabije.

Harry st. a Moody to celé pozorovaly z dálky. Nechtěli se moc do toho zapojovat, ale teď věděli, že je to nezbytné.

Moody se ušklíbl. Harry býval nejlepším bystrozorem a později butlerem na světě. Také dostal titul nejmocnějšího čaroděje všech dob. Celkem se těšil, až uvidí, jak je Harry spráská na jednu hromadu.

Harry si změnil oči ze smaragdové na jasně hnědou barvu. Vlasy prodloužil tak, že mu nebyla vidět jizva. Jediné podle čeho by jste ho mohli poznat, byla jizva na tváři.

Harry se hned poté zviditelnil a schoval se do stínu, kde čekal na vhodný okamžik.

"Konečně se vás po těch letech zbavím," jásal Popletal.

"O tom dost pochybuji, Popletale," ozval se klidný hlas ze stínu.

Všichni se jako na povel otočili. O zeď se opíral mladík, který měl podlouhlou jizvu na tváři. Měl černé vlasy po ramena a hnědýma očima probodával zdejšího ministra kouzel.

Bystrozoři znejistěli. Ten muž byl jistě mocný a silný. Raději by hned pustili Brumbála a ostatní, než aby si s ním začali, ale to oni nemohli.

"Kdo jste?" vykřikl na něho Popletal.

"To je snad jedno," odtušil Harry a dál probodával pohledem ministra.

"Co tu chcete?" navázal na něho Malfoy.

"To tě nemusí zajímat Luciusi," poznamenal Harry klidně. "Pověz jak se má Voldemort? Dlouho jsem ho neviděl."

Všichni zmlkli. Když tohle tvrdil Potter nebo Brumbál. Pochybovali, ale od něho to znělo jinak. Najednou nevěděli, jestli Brumbál přeci jen nemluví pravdu. Jediný, který si to nepřipouštěl, byl ministr.

"Já nevím, o čem to mluvíte," zavrčel Malfoy. On měl veliký strach. Ten muž věděl co je zač. Bytrozorů možná tolik neublíží, ale Malfoy vycítil, že s ním to bude úplně jiné. Lidně by ho i zabil a ani by nemrkl okem.

"Ale víš," ušklíbl se muž. "Kdybys nevěděl. Smál by ses mé hlouposti, ale to ty neděláš. Ani jsi se neurazil, když jsem tě označil za smrtijeda. Tak proč jednáš tak jak jednáš? Kdybys smrtijedům nebyl. Choval by jsi se opravdu jinak."

Řád se usmíval. Viděli, jak jsou bystrozoři nejistí.

Mají mu věřit nebo ne? Jenže proč je s Brumbálem Black?

"Nemáte jediný důkaz, jediný, že by se Temný pán vrátil," ozval se Malfoy.

"Já důkaz nepotřebuji, Malfoy," poškleboval se Harry. "Mám něco daleko lepšího."

Smrtijed zesinal. Teď bylo zle. Ministr si všiml Malfoyovi reakce a došlo mu, že udělal chybu, když nevěřil Brumbálovi, ale pořád měl naději, že ten cizinec nic kloudného mít nebude.

"Opravdu a co?" zeptal se Malfoy, který opět stihl nasadit svou ledovou masku.

Harry jen sáhl do kapsy, vytáhl nějakou miniaturní krabičku, zvětšil jí a všichni uviděli klec a v ní…

"Krysa?" vykřikl Popletal. "To je ten váš důkaz?"

Bystrozoři to nechápali. Nepůsobil na ně dojmem blázna.

Harry jen protočil oči v sloup. Otevřel klec, vzal krysu, vyhodil jí do vzduchu a mávl hůlkou. Na zem však nedopadla krysa, ale shrbený muž.

Všichni jej poznali. Petr Petigrew se roztřeseně rozhlížel kolem sebe. Siriusovi zlostně blýsklo v očí. Remus ho musel chytit, aby se na něho nevrhl.

Harry si ho všiml, když sledoval Řád. Neslyšel nic o cestě časem. Připojil se k Řádu, až když vyšli z místnosti, ale nebyl dost opatrný

"To, to, to není možný," koktal vyděšený Popletal.

"Hlupáku," sykl na něho Malfoy. Každý věděl, že se Voldemort vrátil. Věřili i v Blackovu nevinnu.

Popletal se ani nestačil vzpamatovat a bystrozoři zatkli ty dva smrtijedy. Najednou se ozvalo prásknutí a všechny obklíčilo značné množství smrtijedů.

TAKŽE UTEKLI O NĚKOLIK MĚSÍCŮ DŘÍV. TO JE TAJÍMAVÉ. Pomyslel si Harry. ASPOŇ, ŽE BUDE NĚJAKÁ LEGRACE.

Smrtijedi na všechny vyslali omračující paprsky. Harry udělal přemet a vyhnul se kouzlům. Bystrozoři padli omráčení na zem. Jediní, kteří zůstali byl Řád, který byl bez hůlek, ministr a dva smrtijedi. No a samozřejmě Harry s Moodym.

Moody se nehodlal dívat, jak si všechnu zábavu užívá pouze Harry.

Ministr zatím vytáhl hůlku, čemuž se začali všichni smrtijedi smát a Řád k tomu neměl daleko.

Harry se smál naplno. Znal Popletala dobře, aby věděl, že by neomráčil ani žížalu. Byl horší než Lockhart a to už bylo co říct.

"Nemáš proti nám šanci Popletale," odtušil ženský hlas. Harry ho znal víc než dobře.

"Nazdar Belatrix. Jak bylo v base?" otázal se jí cizinec.

"Byl to zajímavý zážitek. Pro svého mistra bych udělala cokoli, ale neboj se. Jsem ve skvělé formě a zabiji tě hodně rychle," poznamenala Belatrix.

"To se ti nepovede," ozvalo se za nimi.

Smrtijedi se otočili a zbledli.

Chvíli s hrůzou pozorovali dva téměř podobné muže.

"To není možný," vydechla Belatrix, když uviděla Moodyho číslo 2.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář
 

 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA