Jdi na obsah Jdi na menu
 


9.kapitola

26. 1. 2008
9.kapitola

Začátek boje

Uběhlo už několik dnů od shledání s Řádem. Všichni byli šťastní a veselý, že jsou opět spolu a když uviděli opravené Bradavice, vhrkly jim do očí slzy.

Po nějaké době do hradu dorazila armáda bystrozorů.

Řád se zaradoval. Svitla jim naděje na vítězství. Do téhle války se zapojil celý svět a přes několik milionů čarodějů.

Mudlové začínali pociťovat napjetí války. Měly strach a nevěděli z čeho. Cítili přítomnost čarodějů, přesto o nich doposud nevěděli, ale na jak dlouho?

"Brumbále, kde asi tak má Voldemort přibližně sídlo?" zeptal se profesora vrchní velitel armády.

"Myslíme si, že je někde tady, uprostřed Nebezpečného lesa," prohlásil Brumbál a ukázal prstem na mapu Anglie, která se před ním rozprostírala.

Všechny plány se prováděli v Velké síni. Všichni věděli, že se blíží rozhodující souboj. Měli strach, ale nechtěli ho dát najevo.

Harry přemýšlel. Mezi bystrozory, byli i civilisté, lidé, kteří neovládali tolik kouzel. Děti se choulili v chodbách Bradavic. Byli tu všichni zastánci dobra. Všichni kouzelníci se zapojili do války. Muži, ženy a děti. Z očí mu stekla zbloudila slza. Všichni co umí čarovat, budou se muset postavit nepříteli a stejné to bude i u strany zla.

Války, do kterých se zapojí i děti, jsou kruté a odporné, ale jiná možnost není.

Kolik čarodějů zůstane, až válka skončí? Vyhraje dobro nebo zlo? Nebo zemřou všichni a čarodějové vymřou? I to se může stát. A tohle vše je teď v jeho rukou. Zabije Voldemorta? Nebo se stane další jeho z mnoha obětí?

"Nad čím přemýšlíš?" zeptal se za ním mužský hlas.

Harry se nemusel ani otáčet, aby věděl kdo za ním stojí.

"Myslel jsem na to, že budou bojovat i děti, co sotva vzali do rukou hůlky," povzdechl si. "Nemají šanci přežít. Vědí to a bojí se, přesto zůstávají."

Sirius smutně pokýval hlavou. "Je to krutá doba, Harry," prohlásil nešťastně. "Ty děti, ale nebudou v první linii," podotkl. "Budou v hradě a odstřelovat nepřátele z oken."

"Ale i to stačí, nemyslíš?" odtušil Harry. "Navíc, Voldemort má ve své armádě také děti a mladé kouzelníky, kteří se dospělým nemůžou rovnat."

Sirius nic neřekl. Nemusel. Harry věděl, co si myslí, co cítí. Budou muset bojovat všichni. To nic nezmění. Jak válka dopadne to rozhodne až čas.

"Pane," rozléhalo se po celém hradě a Harry se Siriusem se vydali do Velké síně, aby věděli co se děje.

"Dobře, vyřiď to všem velitelům," slyšeli jen a proti nim se vyřítil poslíček.

"Co se děje, Gersi?" zeptal se Harry velitele armády.

"Voldemort se o nás nějak dozvěděl," podotkl Gers. "Přišlo nás moc a jen slepý by si nás nevšiml," odtušil. "Takže na nás táhne s celou armádou, kterou nashromáždil."

Harrymu se zastřel zrak. "Jsou jich miliony a kolik je nás?"

"Tři miliony," podotkl Gers. "A dva miliony tvorů."

"Pět milionu proti kolika?" chtěl vědět Harry.

"Deseti," zašeptal tak, aby ho nebylo slyšet.

Harry zbledl. "Přijde ještě někdo?" vydechl, ale tušil, že už jsou všichni.

"Ještě by mělo přijít milionové vojsko kentaurů a několik set draků," prohlásil Gers.

"Jenže i tak," podotkl Harry. "Čtyři miliony víc než nás. Pokud to zvládneme. Tak to bude zázrak."

"To ano. Jenže pokud bys zabil Ty-víš-koho, možná bychom měli větší šanci," prohlásil s nadějí velitel.

"Možná se pár lidí vzdá, ale většina tak neučiní. Vlkodlaci, upíři a další temní tvorové prahnou po krvi a je jim jedno, jestli jejich vůdce žije. Ovšem v jednom máš pravdu. Pokud ho zabiji, většina lidí se vzdá nebo se k nám přidá," zamyslel se Harry. "Slibuji, že se budu snažit," usmál se nejistě mladík.

Gers mu jen poklepal na rameno a ponechal mladíka jeho vlastním úvahám.

Dny utíkali jako voda. Draci dávno střežili věže hradu, kentauři zase nervózně pohrabávali na pozemcích školy. Všichni byli nervózní jak jen to šlo, ale nejvíce Harry. Jen on mohl rozhodnout o průběhu války.

Přátelé na něm tu nervozitu viděli, ale nijak mu nemohli pomoci. Často se s ním pokoušeli navázat nějaký rozhovor, ale Harry téměř nevnímal. Nedivili se mu. Cítili, že ho pořád trápí vzpomínky na vězení, že se mu neustále vybavují vzpomínky, které se mu vybavili v přítomnosti mozkomorů.
Sirius ho často pozoroval s bolestí v očích. Tohle si nikdy nezasloužil. Vždy konal dobro, tak proč on? Proč ne Voldemort?

"Blíží se," ozvalo se od zvědů, kteří svolávali poplach. "Armáda zla se blíží."

Harry vzal do ruky svou hůlku a vyrazil na pozemky.

Brumbál začaroval místo tak, aby se před nimi rozprostírala obrovská louka. Nepotřebovali, aby na ně nepřátelé útočili z lesa, aniž by je viděli.

Bystrozoři se sešikovali podle svých instrukcí. Řád se rozestavil tak, jak jim nařídil Brumbál a za ně a bystrozory se nashromáždili civilisté, jak jim všichni říkali.

Děti se krčili za okny a vše bedlivě pozorovali. Jejich úkolem bylo, ostřelovat nepřátele. Měli být jejich výhodou.

Draci se vznesli do vzduchu a kouzelní tvorové se rozmístili do stran bojiště.

Harry, Gers a Brumbál stanuli v čele.

Slunce začalo zapadat za obzor a na jeho místo nastoupil úplněk. To byl čas vlkodlaků.

Remus se začal měnit a s ním i pár dalších. Nikdo se jich však nebál. Pili příslušný lektvar a tak dnes mohli bojovat na straně dobra, aniž by někomu ze svých spolu bojovníků ublížili.

Měsíc jim ozařoval louku, která se stane osudným místem mnoha lidí.

Zem se začala otřásat. Větve praskali, normální tvorové prchali před nebezpečnými tvory a hnali se pryč z jejich dosahu.

Nocí se neslo vrčení, vytí, skřeky a řev nepřátel. Harry cítil, jak se všichni třesou, jak se bojí a strachu. Pláč dětí se nesl hradem, modlení mnoha osob protínalo děsivé zvuky. Harry byl býlí, ale odhodlaný. Zatlačil strach hluboko do svého nitra. Zahnal chvění. Teď musí být silný. Ne kvůli sobě, ale kvůli ostatním. Pokud dá najevo strach. Ostatní se budou bát ještě víc. Svým zdánlivým klidem, jim musí dodat sílu.

"Připravte se," vybídl je mladík. "Nebojte se. Ať se stane cokoli, nesmíte se vzdát. Nebojujete za sebe, ale za své blízké. Za své děti, ženy a muže. Bojujte za to, co je vám drahé," prohlásil ještě a pevně stiskl hůlku, kterou namířil na les.

Zpoza stromů se vyřítil vlkodlak. Harry vyslovil kouzlo a vlkodlak padl mrtvý k zemi. Po několika sekundách se objevila celá smečka vlkodlaků. Kouzelníci je začali zasypávat kouzli, ale i přes to se z lesa nořili další a další smečky, doprovázené upíry, mozkomory a dalšími.

Pomalu se k nim začínali dostávat. Harry jich zabil už mnoho, ale nedokázal zabránit tomu, aby se někteří dostali až do jejich řad.

Nyní se rozpoutal pořádný boj.

"Potter," ozval se za ním krutý a chladný hlas.

Harry se otočil a stanul tváří v tvář svému největšímu nepříteli.

VOLDEMORT

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář
 

 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA