Jdi na obsah Jdi na menu
 


5.kapitola

26. 1. 2008

5.kapitola

Viteál

Celým domem se nesl hurónský smích.

"Viděli jste jak se tvářili?" zeptal se Harry, který se sotva držel na nohou.

"Jo," přitakala rozesmátá Rita. "Já si je dokonce nenápadně vyfotila," podotkla a ukázala jim malý nenápadný fotoaparát.

To všechny rozesmálo ještě víc, takže se jen bezmocně váleli po zemi a téměř se smích nemohli nadechnout.

Po nějaké chvíli se Brumbál vzpamatoval. "Měli bychom je odvést," podotkl a ukázal na spoutané smrtijedy.

"Hned se o to postaráme," prohlásil Moody. "Albusi, nevýš kdo to byl?"

"Nevím," přiznal Brumbál. "Pokusím se to ale zjistit."

Všem to vrtalo hlavou. Jak je možné, že je Brumbál nezná? Vždyť zná každého v Bradavicích. Nejspíš nestudovali v Bradavicích, ale nevypadali na cizince.

Brumbál se tedy přemístil do Prasinek a vydal se zamyšleně k hradu.

HARRY JE TEDY NĚKDE V ANGLII, JESTLI JSEM TO SPRÁVNĚ POCHOPIL. TI ČTYŘI VÍ KDE JE. JENŽE JAK TO MLŽOU VĚDĚT. SPOJIL SE S NIMI HARRY NEBO NA NĚHO SNAD NÁHODOU NARAZILI? A CO TI DVA ZBÝVAJÍCÍ? JSOU STÁLE SPOLU?

Brumbál procházel chodbami, až se dostal před vchod do své pracovny. Řekl heslo a vstoupil.

"Ahoj Fakwesi," pozdravil svého fénixe Brumbál a jemně ho pohladil po peří. "Nevíš kde je Harry?" zeptal se, ale svému příteli nerozuměl. Takže od něho se to dozvědět nemohl.

Fakwes jen smutně zatyrlikoval.

Brumbál ho ještě jednou pohladil. "Kdybychom aspoň věděli kde ho hledat, jenže on může být kdekoliv. Nemusí být ani v Anglii," povzdechl si. "Je spousta možností jak ho najít, ale ani jedna nefungovala. Tak kde tedy je? Žije vůbec? Nedělali si z nás ti čtyři legraci?"

Jenže fénix mu nedokázal odpovědět.

"Neřekli?" vykřikla paní Weasleyová, když se od Remuse dozvěděla, co se stalo v hostinci. "Proč to neřekli?"

"Molly," uklidňoval jí Moody. "Kdyby nám to řekli, slyšeli by to i ti smrtijedi a ty by hned po těch třech šli a možná by se ocitli ve vážném nebezpečí. Myslím si, že je dobře, že to neřekli."

"Možná máš pravdu Alastore, zamyslel se Sirius. "Možná nám to neřekli z tohohle důvodu."

"Počkáme si, až co řekne Brumbál," namítla Lily. "třeba se něco dozví."

Jenže ať Brumbál hledal jak chtěl, nikoho takového nenašel. Hledal je podle obličeje, ale pak to vzdal. Jistě si změnili tvář a teď to udělají znova, aby je už nepoznali.

"Budu muset svolat Řád," povzdechl si těžce. Najednou vypadal tak staře, jako ještě nikdy za celý svůj život. "Fakwesi? Můžu tě o něco požádat?"

Krásný dospělý fénix se vznesl a přistál na stole starého profesora.

"Mohl by jsi dát všem vědět? Potřebuji je naléhavě svolat a něco s nimi probrat."

Fakwes přikývl, vzplál plamenem a profesor osaměl.

Harry se rozhodl, že začne vytvářet nová kouzla. K tomu byli za potřebí runy a věštění z čísel, spolu se základy různého odvětví magie toho, kterého jste chtěli rozšířit.

Harry tedy požádal Hermionu zda by ho to nemohla naučit. Ta s tím nadšeně souhlasila a začala s výukou. Harry byl pilný žák a učil se rychle. Za pár dní zvládl věštění a zbývali mu už jen runy.

Ty mu šli o něco hůř, ale po nějaké době je zvládl taky.

Každý den proto seděl a vymýšlel nová kouzla. Pohyb vytvářeli runy a na zaklínadlo jste přišli pomocí věštění a základy určitého odvětví magie.

Tohle Harry zvládal bravurně a každé odvětví magie o něco vylepšil. Každé? Jistě i černou magii se naučil ovládat a zvěromágství si také vylepšil. Dokázal se přeměnit jen z části. Třeba mu narostla jen křídla nebo tlapy na obranu.

Hermiona, Ron a Rita mu s některými pomáhali. I oni vymýšleli své vlastní kouzla. Ronovi se nechtělo moc do učení run a věštění, ale když zjistil, že bude moct pak vytvářet vlastní kouzla, dovolil Hermioně, aby se stala jeho učitelkou.

Čas jim utíkal rychle. Smrtijedy, které porazili v hostinci, utekli. Voldemort zatím nijak neútočil a byl klid. To se ovšem naší čtveřici nelíbilo, ale aspoň se mohli podívat po viteálech.

"Kam půjdeme nejdřív?" zeptala se zvědavě Hermiona.

"Nejdřív jsem chtěl jít do Godrikova dolu, ale tam asi nic nebude a navíc to tam hlídá Řád," podotkl Harry zamyšleně. "Možná by bylo dobré se podívat do domu Hepsiba Smithové. Tu zabil Voldemort, když byl ještě mladý a navíc, je to příhodný dům na skrýš."

"A kde ta Hepsiba bydlela?" zeptal se Ron.

Harry se zarazil. Tohle skutečně nevěděl.

"Já to vím," ozvala se Rita. "Chytněte se mě. Povedu vás při přemisťování."

Za chvíli už stáli před starým neudržovaným domem, který stál na okraji Londýna.

Harry tu cítil obrovské množství černé magie.

"Je tu cítit magie," podotkl Harry.

"Takže tu ten viteál je?" ujišťovala se Hermiona.

"Jo," přitakal Harry. "Rito, ty tu zůstaň a hlídej."

Rita jen přikývla a sledovala trojici, jak nejistě přistoupila ke dveřím.

Harry použil několik kouzel a dveře se odevřeli.

Vstoupili do podivné haly. Všude bylo prázdno. Jen pár kusů nábytku poukazovalo na to, že zde kdysi dávno někdo bydlel.

"Kudy teď?" vydechla Hermiona, která se dívala na dvoje dveře. Jedny stály nalevo a druhé napravo.

Harry se zamyslel a odhadoval, kde je největší koncentrace černé magie a pak ukázal na levou stěnu. "Tudy."

Hermiona a Ron jen němě přikývli a vydali se s ním na levou stranu.

Opět se zastavili.

"Tohle se mi nějak nelíbí," přiznal Ron, když pohlédl na runy, které byli vyřezané do trámu dveří.

"Ani mě ne," připustila Hermiona a s obavou v očích hleděla na podivné runy, které v životě neviděla.

Harry však věděl o jaké jde.

"Harry," ozvala se Hermiona "Víš co s tím?"

"Ano," odtušil Harry podivným hlasem. Vzal hůlku a načrtl s ní několik obrazců. Runy se rozzářili jasně červenou barvou a zmizely. O těchle runech četl v jedné knize a dokonce je sám vylepšil.

"Můžeme dovnitř," oznámil Harry a otevřel dveře. Hůlku si však nechával pro jistotu v pohotovostní poloze.

Jakmile zavřeli dveře. Místnost se prosvětlila a všichni tři ztuhli. Před nimi stálo pět trolů v brnění, několik zmutovaných skřetů a také pár démonů.

Všichni tři se hned pustili do boje. Využívali všechna kouzla, na které si vzpomněli.

Harry zlikvidoval dva démony ze šesti, tři skřety z dvaceti a jednoho trola.

Ron zlikvidoval jednoho trola a dva skřety.

Hermiona si na účet připsala jednoho démona, dva skřety a dva troli.

Byla to velká přesila a oni začínali být vyčerpaný. Harry pocítil velký úbytek magie, ale ještě to nebylo tak hrozné, aby nezničil ostatní démony a polovinu skřetů.

Ron s Hermionou na tom už zle byli. Neměli už dostatek energie, ale přesto stále bojovali. Nepřátel ubývalo.

Konečně bylo po bitvě. Ron ležel na zemi s mnoho zraněními. Hermiona se držela za krvácející nohu a Harry si dával do pořádku zlomenou ruku. Když se vyléčil, šel pomoci svým dvěma přátelům.

Konečně se mohli vydat dál. Patrně prošli dveřmi a před nimi se objevila podlouhlá místnost, na jejímž konci stál podstavec a na něm prsten.

"Čí je ten prsten?" zeptal se zvědavě Ron.

"To vypadá jako prsten Roweny z Havraspáru. Četla jsem o něm," pokrčila rameny dívka, když zachytila nechápavé pohledy svých společníků.

"Harry, vezmi ho a rychle pryč," prohlásil Ron.

Harry přikývl a rychle vzal do ruky prsten. V tu chvíli se budova začala otřásat.

"Pryč, rychle pryč," vykřikl a přeměnil se do pumy, Ron následoval jeho příkladu a rozeběhl se ven v podobě orla a Hermiona za ním letěla v podobě sovy.

Harry by také rád použil křídla, ale strop se nad ním hroutil a rychleji a on by nemohl letět v takové výšce.

Vystřelili z domu a těsně za nimi se dům doslova rozpadl a pohřbil tak Voldemortovi hlídače.

"To bylo těsné," podotkla Rita. "Teď však rychle pryč," přikázala a všechny chytila. Přemístila je.

Řád zaznamenal velký příval černé magie na pokraji Londýna a hned se tam vydali.

"Co se to tady stalo?" divil se Sirius, když skončili před rozpadlým, starým a opuštěným domem.

"Proč by na tohle útočili smrtijedi?" nechápal James. Tenhle dům je už léta opuštěný."

Brumbál mlčel. Přemýšlel a pak se soustředil na zdroj magie.

Cítil velkou koncentraci černé magie, která postupně vyprchávala a také zde slabě vyzařovala bílá magie. Ta však byla velmi mocná.

"Tohle má na svědomí Harry," prohlásil po chvíli.

"Potter nepoužívá černou magii," podotkl Moody.

"Ta černá magie tady byla už spousty let. Harry, Ron a Hermiona jí zrušili," odtušil profesor.

"Proč?" divila se Tonksová.

"Viteál," vydechl. "Tady už nic nenajdeme. Vracíme se."

ZESÍLILI JSTE. VŠICHNI TŘI, ALE ZACHRÁNÍ VÁS TAHLE SÍLA PŘED NEPŘÁTELI? Kladl si otázku Brumbál v mysli a přemístil se za ostatními do Řádu

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář
 

 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA