Jdi na obsah Jdi na menu
 


2.kapitola

26. 1. 2008

2.kapitola

Ministr

Konečně nastalo ráno. Celý Kvikálkov se pomalu probouzel z nočního spánku. I naše trojice se vyhrabala z postelí, které večer Hermiona vyčarovala. Nyní je nechala zmizet a naši přátelé sešli dolů do kuchyně, kde zatím nikdo nebyl.

Harry uvařil snídani sobě, svým přátelům a také Dursleyovým. Ron svou porci zhltl naráz a Hermiona se také neostýchala a pustila se do lahodné slaniny s vajíčky a toasty. Harry je s úsměvem pozoroval a také on se zakousl do snídaně.

Dopoledne se spolu dohadovali o tom kam půjdou nejdřív. Chtěli jít do Godrikova dolu, jenže tam by je Řád hledal. Budou muset kolem nich nějak prokličkovat, avšak jak chcete přelstít Moodyho? Jemu neunikne ani neviditelný plášť, natož pak tři mladí, kteří se pod něj už téměř nevešli.

Odpoledne pak sportovali a dováděli a večer jim přinesl další překvapení.

Všichni už byli po večeři a chystali se k spánku, když někdo zazvonil na dveře. Strýc Vernon šel otevřít. Přede dveřmi stál sám ministr kouzel Rufus Brousek.

"Mohu dál? Potřebuji mluvit s vaším synovcem Harrym Potterem," oznámil ministr.

Vernon něco zavrčel a poslal ho do Harryho pokoje.

Ministr se přede dveřmi zastavil a slušně zaklepal. Když dostal svolení, vstoupil. Naskytl se mu pohled na tři mladé a teď už dospělé, tedy až na Harryho, lidi.

"Dobrý večer," pozdravil chladně Harry. "Jak jste se sem dostal a co tu chcete?" vyjel okamžitě.

"Dobrý večer," pozdravil klidně ministr a zavřel dveře. Ty pak začaroval proti odposlechu a posadil se na vyčarovanou postel, židle se tam už nevešla. "Přišel jsem si s vámi promluvit a něco vám oznámit."

"Vážně, tak prosím, můžete začít," pobídl ho netrpělivě Harry. Nechtěl poslouchat jeho hloupé řeči.

"Tuším, že hodláte odejít a tak ti chci dát povelení kouzlit, Harry. Vím, že nejsi ještě dospělí, ale čím dřív odejdete a půjdete dokončit to co Brumbál začal, bude Vy-víte-kdo dřív poražen a čím dřív to bude, tím méně bude mrtvých," podotkl ministr a podal Harrymu zažloutlou obálku. "Poté vám dávám povolení se přemisťovat. Stačí jen, když se pane Weasley s Harrym přemístíte tadyhle ke dveřím," dodal. Harry a Ron tak učinil a ministr spokojeně pokýval hlavou, protože se jim to povedlo bez nejmenší chyby. "Dále pak vám dávám slib, že pozdržím pátrání po vás na absolutní minimum a pokusím se od toho každého odradit. Nenápadně, samozřejmě," pousmál se ministr. "Pokud budete potřebovat pomoci. Víte kam máte jít. Dávám vám podporu celého ministerstva a dám vědět všem ministrům, aby vám dali volnou ruku," dodal ještě a zvedl se k odchodu. "Doufám, že jsem to odhadl správně," pousmál se a odpovědí mu bylo trojí přikývnutí. "V tom případě hodně štěstí," popřál Brousek a otevřel dveře. "Jo a ještě. Nikdo o tom, že máte ta povolení, neví. Nikomu to proto neříkejte."

"Mnohokrát děkujeme," poděkoval Harry.

"To je maličkost Harry. Na vašem úspěchu je závislí celý svět," dodal a odešel z pokoje.

Řád se o jeho návštěvě nedozvěděl a to našim přátelům hrálo do karet. Teď už zbývalo, aby Rita sehnala vše potřebné a budou moci vyrazit na cestu.

Poté se všichni odebrali do postele a usnuli.

Ráno bylo chladné a temné. Harry, Ron a Hermiona museli trávit celý den v pokoji a tak připravovali plán útěku. Nesmí je nikdo vidět a navíc se blížila svatba Billa a Fleur.

"Nevím, jestli je moudré tam jít," podotkla Hermiona. "Brousek má pravdu. Čím dřív vyrazíme, tím budeme mít větší šanci. Voldemortovi, no tak Rone, jednou dojde o co se pokoušíme a čím dřív se mu ztratíme, tím budeme mít větší naději, že mu to nedojde," poznamenala Hermiona.

"Hermiona má pravdu, ale zase nechci zklamat Billa a Fleur," povzdechl si Harry.

"To já taky ne, ale jak chcete utíkat ze svatby. Bude tam celý Řád a ještě několik dalších kouzelníků a čarodějek. Silně pochybuji, že se okolo nich jen tak dostaneme. Oni nás jen tak jít nenechají. Buď půjdeme na svatbu nebo půjdeme hledat viteály," povzdechla si mladá žena.

"Máš pravdu," povzdechl si Ron. "Jenže je to můj brácha. Nemůžu nepřijít na svatbu," posmutněl Ron.

"Co takhle tam jít a za pomoci Rity utéct?" navrhl Harry. "Stačí když odvede pozornost Řádu."

"Jak by to asi dokázala?" nechápala Hermiona.

"Snadno. Ukáže se jim," usmál se Harry. "Nikdo jí z Řádu nemůže vystát. Vsaď se, že od nás odvede pozornost."

Všichni se začali smát jak praštění při představě Rity stojící uprostřed rozzuřeného Řádu.

Rita, jak řekla, tak udělala. Přesně za týden se objevila a oznámila, že všechny věci uschovala v jejich novém domě, který stojí na pobřeží Austrálie.

Harry se tomu zasmál. Už viděl jak je Řád hledá v Austrálii.

Poté Ritě pověděli o svatbě a jejich plánu na odvrácení pozornosti.

Rita se zhrozila. "Přežiji to," strachovala se žena.

"Snad jo," odtušil Harry pobaveně.

"No dobrá, pokud vám to pomůže," povzdechla si Rita.

Za pár dní potom, přišla pozvánka na svatbu.

Harry, Ron a Hermiona se pousmáli nad obrázkem dvou hrdliček, které spojuje jakási stuha a pod ním se leskne zlatým písmem pozvání.

Svatba se bude konat za necelé dva dny.

"Poslali to brzo co?" podotkla se sarkasmem Hermiona.

"Myslím, že je tam pěkný zmatek," podotkl Ron.

"To jo," přitakal Harry. "Kdo nás vyzvedne?"

"Lupin, Moody a Tonksová," oznámila Hermiona, která četla dopis od Ronovi matky. "Taky se omlouvá za zpoždění pozvánky. V Řádu je pěkný zmatek a nikdo neví co dřív," četla mladá žena.

"Hmm… vždyť jsem to říkal," odtušil Ron.

Konečně nastal den svatby a s ním se objevila i jejich eskorta.

"Rádi vás opět vidíme," usmál se Remus. "Takže můžeme jít?"

A tak se vydali na svatbu. Dokáže Rita odvést pozornost Řádu? A nepokazí se něco? To je to co nevěděli.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář
 

 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA