Jdi na obsah Jdi na menu
 


7.kapitola

26. 1. 2008

7.kapitola

Upíři v nebezpečí

 

"Cože?" zařval Moody při poradě. "Jemu není ještě ani sedmnáct? Vždyť ty Ďábly nedokážeš porazit ani ty Albusi," prskal dál.

 

"Alastore, uklidni se," vybídl ho Brumbál. "Víte o něm něco?"

 

"Ne nic, Brumbále," ozvala se Tonksová. "Prošli jsme s Kyngsleyem celé oddělení pohřešovaných osob, ale nikoho ze Švýcarska, který by odpovídal popisu, tam nebyl."

 

"Děkuji vám oběma, že jste to zkusili a co ty Severusi, ví o něm něco Voldemort?" zeptal se s nadějí v hlase jejich špeha.

 

"Ne, nic, vůbec nic. Pán Zla je naštvaný, že někdo jen tak oslabil jeho nové spojence. Zlepšil jejich obranu, takže je teď asi jen tak neporazí," prohlásil Snape a čekal jak Brumbál rozhodne.

 

"Dobrá. Pokuste se o něm něco zjistit, cokoli, ale pochybuji, že se něco o něm dovíte," řekl a ukončil tak debatu na téma cizinec.

 

"Jak to vypadá s vlkodlaky a upíry?" otázal se Brumbál a čekal na hlášení.

 

"Většina jich se přidala k Vy-víte-komu. Je tu však jedna skupina upírů co se mu vzepřela. Žijí ve Švýcarsku. Teď jsou však ve velkém nebezpečí, protože to Vy-víte-kdo nenechá jen tak," oznámil mu jeden z čarodějů.

 

"Dobrá. Siriusi, Jamesi a Remusi. Běžte se tam podívat, ať víme jak jsou na tom," požádal je ještě Brumbál a rozpustil poradu.

 

 

 

"Harry!" zavolala ho Kelly, hned jak se vrátil.

"Co se děje?" zeptal se jí.

 

"Nějací upíři se vzepřeli Voldemortovi a brzy je napadnou Ďáblové," oznámila mu ve spěchu Kelly.

"Kde je najdu?" vypálil hned bleskově.

 

"Jsou tady nedaleko v lese," informovala ho a oba dva se jim vydali pomoci.

 

"Kelly nechci, abys si s nimi bojovala," řekl jí Harry.

 

"Dobře víš, že tě v tom samotného nenechám," rozzlobila se Kelly.

 

"To vím, ale pokud by jich bylo moc, kdo najde bránu? A navíc budeš potřeba v podobě fénixe. Mohla by jsi léčit zraněné," vysvětlil jí.

 

"Ani nápad!" okřikla ho. "Prostě se s tím smiř!"

 

"Bože, proč jsi tak tvrdohlavá," vzdal se Harry a využíval magii země, aby zjistil kde se ti upíři nachází.

 

Konečně dorazili ke skalám, které zakrýval hluboký les. Byla tam tma, protože koruny stromů a paprsky se přes ně nedostaly.

 

Harry si rychle za pomocí kouzla změnil tvář, pro případ, že by se mu něco stalo a oni mu museli sundat plášť.

 

"Co tu chcete?" ozvalo se za nimi.

 

Oba dva se otočili. Harry ho vycítil už dávno, ale nechtěl prozradit svou schopnost.

 

"Chceme vám pomoci," vysvětlila mu rychle Kelly.

 

"Pomoci a s čím?" nechápal upír.

 

"Brzy na vás zaútočí pekelní Ďáblové," vypálil hned Harry a čekal na upírovu reakci.

 

Harry si ho bedlivě prohlížel. Byl to obyčejný upír. Bledá pokožka, ostré tesáky, které mu vyčuhovaly z pusy a černý dlouhý plášť, který tlumil každý jeho pohyb.

 

"Ďáblové?" vydechl a zbledl ještě víc. "D-d-dobrá pojďte se mnou."

 

Upír je vedl ke skalám. V jedné z nich byla obrovská jeskyně. Upír vešel dovnitř a Harry s Kelly ho následovaly.

 

V jeskyni mnoho upírů nebylo, ale přes dvacet jich bylo určitě.

 

Upír je zavedl před největšího z nich a Harry s Kelly pochopili, že je to jejich vůdce.

 

"Pane, tihle lidé tvrdí, že na nás zaútočí pekelní Ďáblové a také, že nám chtějí proti nim pomoci," vysvětlil mu upír.

 

Velitel jen pokýval hlavou a otočil se na naše dva hrdiny. "Pojďte za mnou," vyzval je a zavedl je do postraní místnosti.

 

"Takže vy tvrdíte, že nás napadnou?" vyzvídal velitel.

 

"Ano," odpověděl Harry. "mohl by jste nám říci jak se jmenujete?"

 

"Jistě. Jmenuji se Seg (Nejsem dobrá ve vymýšlení jmen Ž-Ž) a jak se jmenujete vy?"

 

"Já jsem Kelly," představila se hned dívka.

 

"Já si jméno zatím nechám pro sebe," odtušil Harry.

 

"Jak chcete," probodl ho upír podezřívavým pohledem.

 

"Pane! Pane!" ozývalo se celou jeskyní. "Pane! Útočí na nás Ďáblové," vypravil ze sebe uřícený upír.

Seg jen vytřeštil oči. Nevěřil těm lidem, ale teď věděl, že se v nich spletl.

 

"Jdeme s vámi," řekla Kelly rozhodně.

 

"Dobrá," pokýval hlavou Seg. "Ať se všichni připraví na boj," přikázal upírovi.

 

Po nějaké době, byli všichni seřezaný před v jeskyní. Jediné děti zůstali schovaní ve vnitř spolu se slabými, starými nebo zraněnými upíry, kteří se boje účastnit nemohli.

 

"Za chvíli tu budou," vykřikl jeden upír, co hlídkoval na vrcholku stromu (Slunce už zapadlo, takže mu to neublížilo =D Ž-Ž).

 

"Připravte se," vykřikl Seg.

 

Harry a Kelly, kteří stáli vedle Sega, se také připravili na boj.

 

Najednou se země začala chvět. V tu chvíli se mezi stromy začala objevovat podivná světla, ze kterých se vyklubali Ďáblové. Harry vyděl, že od včerejška, už stačili načerpat dostatek sil na to, aby mohli být skutečně nebezpeční.

 

Také vycítil, že mají kolem sebe jakou si ochranu, takže to bude skutečně zajímavý souboj.

 

Upíři zatím vytáhli luky se šípy. Mohli sice používat upíří magii, ale proti Ďáblům, byl nejúčinnější kov.

Najednou Ďáblové zařvali a rozeběhli se proti upírům a dvěma kouzelníkům.

 

Upíři začali hned pálit své šípy. Šípy zapříčinili, že jejich ochrana mírně ochabla, ale stále tam byla a také Ďábli mírně oslabovaly, i když to nefungovalo tolik, jako voda s ohněm.

 

KDYBY SE JIM POVEDLO TU OCHRANU ZRUŠIT, MOHL BYCH JE DOSTAT TAK JAKO MINULE. Pomyslel si Harry, ale dost o tom pochyboval. Ďáblové se ze svých chyb uměli rychle poučit a čím déle bojovali, tím více se zdokonalovali, a proto bylo nesmírně důležité je dostat skrz bránu co nejdřív.

 

Harry se už také začal pálit kouzla, protože Ďáblové byli už na dostřel. Ďáblové však uměli ovládat oheň. Využívali ohnivé střely, které dokázali zabít až několik lidí, ohnivé biče nebo ohnivé meče.

Harry se snažil jak nejlépe uměl. Používal stará i nová kouzla. Živly i své zvířecí smysly, ale bylo jich mnoho a on začínal být vyčerpaný.

 

"Ááááá…" vykřikla Kelly, kterou zasáhlo nějaké kouzlo od Ďábla.

 

Harry zbělel. Nechtěl aby se Kelly něco stalo a teď vyděl jak padá k zemi zasažená plamenem.

Harry se modlil, aby byla ještě na živu a pomocí jednoho kouzla odhodil asi pět Ďáblů.

 

"Tak co čaroději, nevzdáš se?" vysmíval se mu Lunter, který nezapomněl na potupnou porážku a chtěl se za každou cenu pomstít.

 

"Nikdy se nevzdám!" poznamenal hrdě čaroděj a poslal proti Ďáblovi několik mocných kouzel. Ten se jim jen ladně vyhnul a poslal na Harryho ohnivou kouli.

 

Takhle bojovali už přes hodinu, když se konečně Lunterovi podařili svého protivníka těžce zranit na boku svým bičem.

 

Harry vykřikl bolestí. Z boku se mu začala téct proudem krev.

 

Ostatní Ďáblové se museli stáhnout, jediný Lunter zůstal, aby dokonal to co začal.

 

"Takže, nevzdáš to? Ji slabý, čaroději, nedokážeš mě porazit," vysmíval se mu Lunter.

 

Najednou Harrym v očích zapláli plameny. Pomalu se zvedl a poslal na Lunter obrovský paprsek modrého světla. Luntra to odhodilo na kmen stromu, kde se svezl na zem.

 

"Ještě jsem s tebou neskončil!" zařval na něho Lunter a přemístil se pryč.

 

Harry jen viděl jak se k němu sbíhají přeživší upíři.

 

 

"Takže co jste zjistili?" vyzvídal následující den Brumbál.

 

"Když jsme ty upíry našli, tak se tam bojovalo. Upíři s naším neznámým a nějakou mladou dívkou proti asi čtyřiceti Ďáblům," informoval Brumbála James.

 

"Jo bylo to neuvěřitelné. Ten způsob jakým bojoval, to bylo neuvěřitelné," přidal se Sirius.

 

"Nakonec je sice porazili, ale ten cizinec je těžce zraněný a obávám se, že to nepřežije," navázal na ně Remus.

 

Celý Řád ztichl. "Je mi ho líto," protrhla ticho Lily.

Všichni s ní souhlasili.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář
 

 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA