Jdi na obsah Jdi na menu
 


16.kapitola

26. 1. 2008

16.kapitola

Zprávy

 

Harry konečně otevřel dveře pokoje a pustil ostatní dovnitř. Když dovnitř vstoupila Kelly, zarazil se.

"Kelly nezapomněla jsi na něco?" zeptal se Harry medově.

 

"Na co?" zeptala se nevinně Kelly.

 

Harry jen mávl rukou a Kelly měla na sobě růžovou minisukni, růžové triko a růžové vlasy svázané v copech. Na nohách měla bílé punčocháče a růžové střevíce. Kelly jen vytřeštila oči.

 

"A ještě," usmál se Harry a v tu chvíli držela Kelly v ruce lízátko. I on na tohle zapomněl a to kvůli Miriel, kterou si celou dobu držel od těla. Kdyby však věděl co se teď odehrává v jejím pokoji, nebyl by tak klidný.

 

Kelly jen něco zakňučela. "Vždyť jsem ti pomohla od Miriel. Tak jsi mě mohl ušetřit."

 

"Miriel svůj úkol splnila a teď jsi neřadě ty," ušklíbl se Harry. "Moc ti to sluší," pošeptal jí něžně do ucha.

 

Kelly na něho vrhla podezřívavý pohled a odešla z pokoje. Chtěla se podívat do knihovny. Přede dveřmi však narazila na Řád.

 

Ty na ní jen vytřeštili oči. James se nadechoval, že něco řekne.

 

"Ani slovo," zavrčela na něho a zmizela v knihovně.

 

"Tohle opravdu není normální," pokýval hlavou Brumbál a přemýšlel, jestli jim ti Ďáblové nezpůsobili vážnější poranění.

 

 

"Odpověz mi. Je nebo není?"

 

Miriel vzhlédla. Milovala ho a nechtěla mu lhát. Jenže tady byl Harry. Nevěděla koho si vybrat.

 

"Daniel…"

 

"Ano?" povzbudil Sirius

 

PROMIŇ. Řekla si v duchu a nadechla se.

 

"Daniel je skutečně Harry," vydechla, hlavu si položila do dlaní a rozvzlykala se.

 

Siriuse zaplavila vlna štěstí. Takže měl pravdu. Harry je skutečně Daniel, ale když viděl jak Miriel pláče, bylo mu smutno. Tohle nechtěl měl ji rád. Jemně ji objal a přitiskl si jí k sobě.

 

"Neplač," prosil jí.

 

"Zradila jsem jeho důvěru. Dala jsem slib a nedodržela," vypravila ze sebe mezi vzlyky.

 

"Jednou bychom se to dozvěděli," podotkl Sirius. Bolelo ho jen pomyšlení, že jim to Harry nehodlal říct. Dověděli by se to někdy, kdyby se nezeptal Miriel? "Řekl by nám to, ne?" zeptal se smutně.

"Jistě, ale ne teď, když…"

 

"Když co?" vydechl Sirius. Co se to tady děje? Co mají ještě za tajemství?

 

Miriel ho místo odpovědi políbila. Sirius si jí k sobě přitiskl.

 

KONEČNĚ. Pomyslel si Sirius a prohloubil jejich polibek.

 

 

"Hele, Danieli, půjdu se proletět," ozvala se Elis. "Mám se podívat po nějakém smrtijedovi? Jestli se něco nechystají?"

 

"Jo, jasně," odpověděl Harry.

 

Elis se tedy proměnila v sovu a vyletěla oknem ven.

 

Vychutnávala si ten pocit volnosti a lehkosti. Mohla si dělat co chtěla.

 

Vzpomněla si na to, že má najít nějakého smrtijeda. Znuděně plachtila nad lesem. Narazila na malou hlídku u brány a pomocí telepatie se dozvěděla nejnovější Voldemortův plán. Elis okamžitě vystřelila směrem domů. Tohle se Harry musí dozvědět co nejdříve.

 

Nevěděla jestli je to dobrá nebo katastrofická zpráva, ale v něčem jim byla prospěšná i když ta druhá část zračila veliké problémy a spousty mrtvých.

 

 

"Cože?" vydechl Tom. "Jestli se mu to povede, jsme nahraný."

 

Elis jim v rychlosti vypověděla co má Voldemort v plánu. Ďáblové napadnou Azkaban, který je někde na ostrově, který je obklopený mořem a zbylá armáda se pokusí zmocnit ministerstva.

 

"Budeme předpokládat, že Řád o tom bude včas vědět, mají přeci Snapea. Jenže nemůžou být na dvou místech najednou. Buď se soustředí na ministerstvo nebo Azkaban," podotkla růžová Kelly.

 

"Typuji, že se rozhodnou pro ministerstvo. To je přeci důležitější a navíc Azkaban chce napadnout jen proto, aby ukázal světu jakou má sílu. Není tam moc hlídačů a ani nejsou tak důležití, jestli víte jak to myslím," ozval se Harry.

 

"Jo, přesně tak," přitakal Tom.

 

"Kdy má k tomu útoku dojít?" zajímal se Tom.

 

 

"Příští týden?" vydechla Lily. "Co budeme dělat? Není nás mnoho. Neubráníme dvě místa najednou. Azkaban jsem získali zpět s velkými obtížemi."

 

"Obávám se Lily, že nám nezbude nic jiného než se ho vzdát a bránit ministerstvo. Je pro nás důležitější a Ďábli stejně neporazíme," povzdechl si Brumbál.

 

I on měl obavy. Voldemort byl příliš silný. Prohra byla jistá a pak nastane temná doba nebo ne? Vždycky je nějaká naděje. Je i tady? Jenže kde ta naděje je? Ti bystrozorové nám moc nepomůžou. Ještě se nevzpamatovaly z posledního útoku. Ne není naděje. Nadějí celého světa byl Harry a ten je teď pryč.

 

 

Na celou zemi padla noc. Všechno jako by vědělo, že se blíží poslední zápas. Boj, který rozhodne o všem a právě světlá strana byla v nevýhodě. Neměla šanci nebo měla? Byla ještě nějaká naděje, ale ano byla. Ta naděje se ukrýval a v chlapci. Teď už téměř dospělém muži, který ležel na posteli a přemýšlel o dalších dnech. Uvažoval o tom co mu osud přinese. Zažil už spoustu bolesti a utrpení. Neuvědomoval si to, ale v den boje mu mělo být sedmnáct let. Nevěděl to. Pro něho čas nic neznamenal. Co je to vlastně čas pro někoho koho smrt obchází a s napřaženou kosou čeká na úder.

Pro Řád byl čas důležitý a pro ostatní taky, ale pro něho. On přeci celých dvanáct let se připravoval na konečný zápas a přeci uplynul pouhý rok.

 

Konečný zápas. Je důležité aby vyhrálo dobro, ale na jak dlouho? Za rok se může objevit další černokněžník. Možná horší než právě Voldemort a co pak?

 

NE TAKHLE NESMÍM UVAŽOVAT. Okřikl se v duchu Harry. MUSÍME BOJOVAT, ABYCHOM POMOCI OSTATNÍM. VOLDEMORT BYJEN VRAŽDIL AŽ BY NEZBYL NIKDO ZE STRANY DOBRA. NEZBYL BY ŽÁDNÝ MUDLA, ŽÁDNÝ ŘÁD, ŽÁDNÝ ČARODĚJOVÉ A ČARODĚJKY S ČISTÝM SRDCEM. JEN SMRT A TO SE NESMÍ STÁT.

 

Všichni cítili Harryho myšlenky. I oni měli pochybnosti, ale když uslyšeli Harryho připomínky, pochybnosti zmizeli. Měl pravdu. Všichni si to uvědomovali.

 

Tom hleděl do stropu a nadával si. Jak mohl pochybovat?

 

Kelly jen zavřela oči. Neodsuzovala svoje myšlenky. Měla prostě strach a ten k životu patří.

Strach ano. Ten teď měli všichni.

 

 

Miriel otevřela oči i ona naslouchala Harrymu. Ona jako jediné pochybnosti neměla. Chtěla bojovat za dobro, stejně jako Sirius.

 

Miriel se ještě víc k němu přitiskla. Vše jí přišlo jako sen. Jak se s Harrym pohádali, jak se pomocí telepatie dozvěděla tu strašnou novinu, ale nejvíc jí přišla neskutečná noc se Siriusem. Požádala ho, aby nikomu neříkal nic o Harrym. Nelíbilo se mu to, ale nakonec svolil.

 

Přemýšlela jestli neudělala chybu, když mu prozradila Harryho tajemství, ale teď toho nelitovala. Věděla, že by se to stejně brzy dozvěděl. Zvlášť teď, když se blížil rozhodující souboj.

 

Její mysl se, stejně jako všech, stočila na téma - poslední boj. Mnoho lidí zemře. Tím si byla jistá.

"Moc si přeji abychom vyhráli a všichni to přežili, aby Harry mohl být s rodiči, Remusem a Kelly, já se Siriusem a Tom s Elis. A abychom zase všichni smáli," zašeptala do ticha a zavřela oči.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář
 

 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA