Jdi na obsah Jdi na menu
 


4.kapitola

26. 1. 2008

4.kapitola

Návrat

Čtveřice se dostala do jakého si lesa. Harry nezaváhal ani minutu a omráčil dvojčata kouzlem.

"Jak jsi uhodl, že jsou to smrtijedi?" zeptala se Alex.

"Viděl jsem jak jsi nervózní a navíc, jsem si všiml jistých gest. Tyhle většinou používal Malfoy, když mluvil. Víš, i drobnost ti může zachránit život," prohlásil Harry a vytáhl dvojici z kapsy čutoru s lektvarem.

"Kde vzali vlasy tvých přátel?" zeptala se.

"Proč to nezjistíš?" pobídl jí. Harry se rozhodl, že se Alex bude muset svou moc naučit a tak se dívka snažila.

"Vytrhli jim vlasy v boji. Oba dva jsou teď u Munga v bezvědomí, ale nikdo o nich neví, jen jakýsi Fénixův Řád."

Harry se usmál a přikývl. "Výborně."

"Ty jsi to věděl?" vydechla.

"Tušil," zazubil se.

"Tati?" začala nesměle.

"Ano?" pobídl jí.

"Proč jsi se nestal bystrozorem?" nadhodila.

Harry se zamyslel. "Mám raději Anglii, protože jsem se tu narodil a tak bych raději byl bystrozorem až tady, ale to, že nejsem bystrozor, neznamená, že nemám potřebný výcvik," prohlásil.

Když se Harry naučil francouzsky, začal chodit do bystrozorské školy. Ráno se učil a odpoledne pracoval v obchodě.

Alex se na něho překvapeně podívala. "Ty jsi chodil do bystrozorské školy?" vydechla. "A jak jsi dopadl?"

"Samé V," ušklíbl se.

"Páni," vydechla. "Ale proč mě to vlastně překvapuje?" divila se. "No jo, ale ty nemáš OVCE, vždyť jsi ukončil školu dva roky před koncem," prohlásila.

"Požádal jsem na ministerstvu o zkoušení, samozřejmě sem si vymyslel hromadu výmluv a lží a bylo to, prohlásil.

Alex se rozesmála. "Ty jsi skvělí taťko. To zní divně. Je ti dvacet a už máš čtrnáctiletou dceru," hihňala se. "Měl jsi mě v šesti letech," smála se.

"Co se dá dělat," povzdechl si.

"Co teď budeš dělat? Odejdeš od Smithe nebo zůstaneš?" vyzvídala Alex. "A co tvá druhá práce?"

Harry se pousmál. Nevěděl. Smithe asi bude muset opustit, ale jeho druhá práce? Miloval jí. Byla to práce pro vládu jako tajný agent. Pracoval na těžkých případech, slídil v táborech smrtijedů. Byla to velmi nebezpečná práce, ale jeho nesmírně bavila. Nebylo to sice takové, jako bystrozor, ale své kouzlo to mělo.

"Možná požádám o přeložení," odtušil nakonec.

"Kam to jdeme?" ptala se dál.

"Do Londýna," prohlásil. "Musíme se dostat k dvojčatům."

"Tam budou i ti, co nám pomůžou?" vyzvídala.

"Taky se to tak dá říct," prohlásil.

"Proč se nepřemístíme?"

"Nejde to, je tu bariéra, ale ta támhle končí," prohlásil a ukázal na skupinku stromů, která stála před nimi. Dál se rozprostírala jen louka.

Když k nim došli, Ale se chytila Harryho a oni se objevili v bílé místnosti.

"Vítej v nemocnici sv. Munga," prohlásil.

Všude bylo plno lidí, kteří potřebovali ošetřit nebo hledali někoho ze svých známých.

"Buď je najdeš pomocí myšlenek, nebo jdu stát frontu," prohlásil.

Alex se zamyslela. "Je to moc složité," zamumlala po chvíli.

"Jednou se to naučíš ovládat lépe," usmál se povzbudivě a stoupl si do dlouhé fronty. Alex se postavila hned vedle něho.

"Tati? A jak to bude mezi tebou a Eleonor?"

"Ty o ní víš?" zeptal se překvapeně.

"No jednou jsi přišel strašně pozdě. Měl jsi rtěnku na tváři, krku a na čele a ještě jsi měl obráceně kalhoty," zahihňala se. "Tak jsem se ti podívala do myšlenek."

Harry si povzdechl. "To nevím, maličká," popíchl jí. "Neboj, budeme spolu. Mám jí moc ráda a ona mě také. Ví o tobě. Vždyť se s ní znáš."

"Jo znám," usmála se. Eleonor byla štíhlá černovláska s hnědýma očima. Byla nesmírně chytrá a byla to Harryho kolegyně. U tajní agenti pracovali vždy jednotlivě, ale občas bylo potřeba, aby jeden chránil druhého, proto se zavedli dvojice. Když bylo potřeba, aby šli na nějaký ples nebo zase šli do nějaké nebezpečné akce, hodil se vám nějaký partner.

Alex měla Eleonor ráda. Byla to hodná žena, která si jí hned oblíbila. Hodně jí s otcem pomohli, když ztratila matku. Moc to oběma přála. Zažili spolu mnoho. Někdy zachránil Harry jí a jindy Eleonor jejího otce.

Nepatrně se k otci přitiskla. "Mám tě ráda," zašeptala.

"Já tebe taky," usmál se na ní.

Konečně na ně přišla řada. Harry požádal o pokoj dvojčat a vydali se s Alex na cestu nemocnicí.

Najednou se před Harrym objevil černý dopis. Mladík dopis vzal a otevřel.

"Další úkol?" vydechla, když viděla jak její otec rychle čte a přitom se usmívá. Věděla co to znamená. Zase ho volali do služby. Sice s ním byla pouhý měsíc, ale už o něm věděla skoro všechno.

Pořád nechápala proč se její otec skrývá a používá falešné jméno.

"Jaký máš úkol?" zeptala se zájmem. Když Harry dočetl dopis shořel.

"Zkus se mi podívat do mysli," navrhl. "Tady ti to říct nemůžu."

Alex to tedy zkusila a zjistila, že otec a Eleonora mají jít k vlkodlakům a zjistit jejich plány.

Takže se musíme vrátit, že?" vydechla.

"Ano, to musíme, ale víš co? Hned jak se vrátíme tak požádám o přeložení," prohlásil.

"Tak jo," s tím se ho Alex chytila a oni se ocitli u nich doma. Tam už na ně čekala Eleonora.

"Ahoj," pozdravila Alex.

"Ahoj," usmála se žena.

Harry k ní přistoupil a jemně jí políbil.

"Nechtěl jsi to před Alex skrývat," zašeptala.

"Ona to už stejně ví," usmál se.

Tomu se Ela musela zasmát.

"Chci požádat o přeložení," prohlásil Harry a vše své partnerce vysvětlil. Ta chápavě přikývla. "Jdu s tebou," řekla pevně.

Harry se usmál. Čekal to.

"Dobrá, ale nejdříve ti vlkodlaci," podotkl. "Jdeme?"

Ela přikývla. "Tak zatím, maličká," rozloučili se s Alex oba.

Dívka věděla, že se vrátí až večer a nebo až zítra ráno.

"Taťka má zítra narozeniny," došlo jí. "Musím mu něco připravit."

Začala se potulovat po domě. Jako vždy se zastavila před otcovými cenami. Když tu byla poprvé, našla je naházené v krabici a tak se rozhodla je vystavit. Otec se hodně bránil, ale nakonec jí podlehl a nechal ceny vystavené.

Alex pohladila medaili za statečnost. Znala ten příběh. Jeden sirotčinec byl napaden. Harry a několik týmů se tam objevili spolu s bystrozory. Jeden smrtijed však budov zapálil. Uvnitř však uvízli dvě děti a přes kouzelný oheň se nikde nemohl dostat. Harry však neztratil duchapřítomnost a vběhl do budovy. Všichni mysleli, že zemře, ale on se vrátil a v náručí nesel obě dvě děti.

Další byl Merlinův řád první třídy a vedla tři druhé třídy. Každý byl z jiné země, ale všechny za stejnou věc. Za vyhnání smrtijedů z určitých měst.

Bylo tam ještě několik medailí a odměn, ale tyhle měla nejraději. Ukazovali na Harryho statečnost. Zbytek byl jen o tom, že chytil několik smrtijedů.

Nakonec došla k albu. Byli tam tři. Všechny vystavila doprostřed místnosti tak, aby se dali otevřít.

První byl o Harryho rodičích, ten se jí docela líbil, ale nejraději měla druhý a třetí.

Druhý vyprávěl o Harryho životě ve škole. Často se s El Harrymu smáli. Na těchto fotkách byl poměrně malý, hubený a působil na ně strašně dětsky. Jakoby se o sebe nedovedl postarat, ale opak byl pravdou.

Dnes měl hromadu svalů, pevnou a vzpřímenou postavu, tvrdé rysy ve tváři. Nejkrásnější na něm byli jeho oči. Vždy se smáli a pláli v nich malinkaté ohníčky. Navíc se v nich zračilo odhodlání, bystrost a odvaha.

Jeho černé rozčepýřené vlasy byli o něco delší. Zakrývali tak tenkou jizvu. El tvrdila, že jeho vlasy jsou naprosto úchvatné.

Další album byli fotografie z různých předávání jeho vyznamenání, dokonce tam bylo pár obrázků z obchodu. Poslední fotky fotila sama. Nejvíce se jí povedl záběr, jak Harry rovnal knihy a za výlohou se prali dívky a mladé ženy o lepší pohled na mladíka.

Tomuhle se s Elou smáli strašně dlouho. Nakonec je Harry od toho vyhodil a odvedl El na další misi.

Alex po chvíli odešla z místnosti vzpomínek a vydala se na zahradu.

Tam k ní přiletěl Harryho hlavní orel. Celkem si ho oblíbila. Za tu dobu se vlastně spřátelila se všemi.

Vlci se na ní toužebně podívali a doprošovali se pohlazení. Alex to samozřejmě nevydržela a všechny podrbala za ušima. Párkrát pohladila orla. Za chvíli si k ní pro pohlazení doletěli i ostatní majestátní dravci nebes a Alex nezbývalo, než jim vyhovět a pohladit je.

Nakonec se dostala k hadům. S těmi si nejvíce rozuměl Harry, ale Alex to nijak nevadilo. Hadi se kolem ní shlukli.

Dívka se sehnula a pohladila je po hladkých šupinách. Byli to nesmírně jedovatí tvorové a tak Alex vždy nadchlo, když se chovali tak přátelsky.

Další byli nádherní stříbrní jednorožci, ti hodili po ohradě, kterou Harry vybudoval. Tihle tvorové zde nebyli zavření, mohli kdykoli do lesa, ale oni nechtěli. Měli tu stáje, kde mohli odpočívat a hlavně tu byl Alexandry otec.

Nejraději však měla draky. Harry měl pouze dva, ale stačilo to.

Jeden norský ostrohřbetý. Toho si Harry pořídil, ještě dřív, než potkal Alex. Druhého dostal darem od El a Alex.

Hedvika byla totiž už moc stará a zemřela při jednom útoku, Harry tuhle ztrátu nesl těžce tak mu koupili draka. Dračí démon byl jasně černý jako noc. Tvrdilo se, že se zatím nenašel čaroděj, který by si s ním dokázal poradit, ale to ovšem neznali Harryho. Drak byl už dospělí, protože tihle tvorové dospívají za několik dní. Ovšem dožívají se velmi vysokého věku.

"Nazdar," pozdravila draky. "Jak se máte?"

Drakům však nerozuměla, ale zato je hned pohladila po silných šupinách.

"Jste tak nádherní," prohlásila.

Zůstala u draků ještě nějakou dobu. "Možná bych měla otci upéct dort," napadlo jí.

Rozloučila se a vy dala se do bělostné kuchyně. Všechny potřebné ingredience našla ve spíži.

Naštěstí uměla dorty péct a tak jí to netrvalo moc dlouho. Hned poté uklidila dort a šla si lehnout, jelikož už se dávno byla noc.

Ráno se probudila celkem brzy. Harryho našla jak spí v posteli a vypadal velmi vyčerpaně, vedle něho ležela na posteli El. Alex se nijak nezdržovala a běžela připravit oslavu.

Rychle připravila snídani pro tři a na stůl přímo doprostřed nachystala nádherný narozeninový dort. Ještě ho musela dozdobit. Vzala bílou cukrovou polevu a nanesla jí po celém dortu. Navrch naskládala červené jahody a ještě tam přidala marcipánové růže (Mňam, dala bych si =D Ž-Ž). Nakonec přidala svíčku ve tvaru číslic dva a jedna. Vždyť bylo Harrymu už dvacet jedna.

Konečně zaslechla kroky. Jenže ještě to neměla připravené. Začínala panikařit, když dovnitř vešla Ela.

"Připravuješ oslavu?" nadhodila, když viděla jak si Alex oddychla a pohlédla na nádherný dort.

Alex přikývla. "Pomůžeš mi to tu vyzdobit?" nadhodila.

"Jasně," usmála se. Několikrát mávla hůlkou a všechno bylo slavnostně vyzdobené.

Za chvíli slyšeli kroky. Obě se připravili a když Harry vstoupili vykřikli. "Všechno nejlepší?"

Harry překvapením vykulil oči.

Po chvíli od obou dostal nádherné dárky.

El mu dala nádhernou příručku, jak vychovávat děti. "vy spolu čekáte dítě?" zeptala se překvapeně Alex. El se zasmála. "Ne, ale má přeci tebe."

Alex se mírně urazila, ale nakonec se zasmála. URČITĚ DĚTI PLÁNUJÍ. Pomyslela si.

Harry dostal od své dcery štěňátko.

"Kde jsi ho schovala?" nechápal překvapeně. V domě bylo plno zvířat. Třeba malí tygříci, které si nedávno pořídil. Několik dospělých vyder, které se chodili ráchat do jakéhosi jezírka, který pro ně Harry v domě vybudoval, dokonce i jste zde mohli narazit na medvědí mládě, které El nedávno našla zraněné v lese, vedle mrtvé matky.

"Byl celou dobu u mě v pokoji," odtušila.

Harry se usmál. Nechodil k ní do pokoje, protože si to nepřála a on to vždy bral na vědomí.

"Jak mu budeme říkat?" nadhodil. Byl to malý černý pejsek.

"Co třeba Stín?" navrhla Alex.

Harry s Eleonorou jí to hned schválili.

"Už jste požádali o to přeložení?" ozvala se Alex.

"Ano," prohlásili oba. "Dnes odjíždíme. Musíme doprovázet ještě ministra Francie, jede totiž na famfrpál. Jedeš s námi?"

"Jasně," vykřikla. "Ale nebude to pro mě nebezpečné?"

"Neboj se, budeme tě mít neustále na očích," prohlásil. "Jsme totiž ministrova stráž a jemu nijak nevadí, když budeš námi."

Alex začala tančit po pokoji. S ministrem se znala. Měla ho celkem ráda, byl klidný a spravedlivý.

"Nech těch blbostí a běž balit," poradil jí.

"Myslíš, že tě přátelé poznají?" nadhodila. Ela.

"Podle papírů ne. Je tam sice Progs, ale ten má přeci čtrnáctiletou dceru a věk jsem neuvedl, takže," ušklíbl se Harry.

"Mají smůlu," dokončila větu El a vášnivě Harryho políbila.

V Řádu bylo pozdvižení. "Jak můžou pořádat v takovéhle době famfrpál," hudrala Molly Weasleyová. Měl o svého syna a dceru strach, byli to přeci bystrozorové. Navíc tam měli hlídkovat ještě Dean s Hermionou.

Nakonec to stejně dopadlo tak, že tam bude muset být celý Řád.

"To nevím Molly," posteskl si Artur.

"Víte co by mě zajímalo? Kde je asi Harry," zašeptal Sirius.

Nastal čas odletu.

"Jak se tam dostaneme?" zeptala se ministra Alex.

"Poletíme na vašich dracích," prohlásil. "Popletal se se mnou vsadil, že nenajdu žádný originální nástup a tak mu chci vytřít zrak."

O téhle sázce věděli všichni a Řád si dokonce začal uzavírat sázky, jestli se jim to povede nebo ne.

Na drakovi ještě nikdy nikdo necestoval.

"Je to bezpečné," ptali se kolegové Harryho, ten jen přikývl. Mělo letět pár agentů a několik bystrozorů.

"Takže," začal ministr. "Alex, ty se budeš držet vždy u mě. Progsi a Wristová, vy dva budete tomu všemu velet."

Harry s El přikývli.

"Dobrá, můžeme letět."

Nersy, norský ostrohřbetý, a Nording, dračí démon, byli už připravení. Měli na sobě jakási sedadla. Harry si sedl na Nordinga a vzal do rukou jakési otěže. El udělal to samé u Nersy.

Harry pískl a vzlétli. První letěl démon. Na něm seděl i ministr s Alex a několik agentů. Na Nersy byli bystrozorové s váženými osobami.

Harry kormidloval let a určoval tím směr.

Za nedlouho se chystali na přistání.

"Co víme o tom Progsi a té Wristové?" ptal se Brumbál.

Sirius s Remusem si vyměnili překvapené pohledy.

"Nic moc, jen že jsou to profíci. Všechny úkoly splnili bez toho, aby byli odhaleni. Jsou to mocní čarodějové. Mají zřejmě mnoho cen, ale jelikož jsou to tajní agenti, není o nich ani zmínka. Můžou mít třeba milión ocenění, ale v novinách nenajdete ani řádku, protože tyhle ceremonie se pořádají tajně a smí tam jen agenti a ministři," prohlásil Kyngsley. "Jediné co víme je, že Progs má čtrnáctiletou dceru a Wristová je sama. Vůbec však nevíme, že by byl Progs někdy ženatý."

"To toho moc nevíme," zabrblal Moody. "A co Potter? Máme o něm nějaké zprávy?"

"Ne," ozvala se Tonksová.

"Žádné zprávy? Zajímavé. Možná si změnil jméno, ale otázka zní, jak si dokázal poradit," zamyslel se Moody. Čekal, že uslyší aspoň nějaké zmínky o někom, ať už beze jména, nebo se jménem vymyšleným, ale nic. "To se mi nelíbí," prohlásil. "Možná ho přeci jen dostali."

"Třeba se to brzy dozvíme," povzdechl si Sirius, který se tvářil velice zklamaně. Přeci jen Progs, byla Jamesova přezdívka.

"Teď už ale musíme jít," prohlásil Brumbál.

S tím se zvedli a přemístili se před hřiště na velkou louku.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Dvanácterák

(Lil, 7. 1. 2012 19:27)

anglicky je jamesova přezdívka s n - prongs ;)

 

 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA