Jdi na obsah Jdi na menu
 


2.kapitola

26. 1. 2008

2.kapitola

Archandělé a Ďáblové

První válka byla mezi archanděly a zrádci. Harry se učil magii světla, aby mohl uspět v této bitvě. Byla to pro něho neskutečně poučné. Naučil se vše o stvoření světa a o podstatě vesmíru.

Nejvyšší z nich Harryho cvičil. Všichni o něm věděli vše. Nikdy mu neřekli jinak, než bojovník času.

Nestárl, nikdy se nezměnil. Vždy měl ve tváři strhané rysy, uštvaný a bolestný pohled smaragdových očí. Pevný krok a hlavu vždy vztyčenou nikoli pýchou či arogancí, ale odhodláním.

Jeho učitelé z něho měli radost. Cítili z něho sílu a jistotu a nemělo to nic společného s jeho dočasnou nesmrtelností.

Harry dost často přemýšlel nad svou volbou. Udělal dobře? Jenže když si vzpomněl na své přátele a rodinu, nestěžoval si a naopak byl rád, že nabídku přijal.

Den za dnem se Harry zdokonaloval v boji s mečem a také v boji s magií světla.

Archandělé tušili, že je připraven do bitvy.

Zrádci se pomalu začali šikovat na chystat na boj stejně, jako věrní archandělé. Harry věděl jak tohle dopadne, ale měl zakázané někomu prozrazovat budoucnost. Jedinou výjimku tvořila první válka s Voldemortem.

Zrádci a archandělé po několika týdnech stanuli tváří v tvář naproti sobě. Po boku nejvyššího archanděla Michaela stanul Harry.

Zrádce vedl Gabriel. Boj začal. Meče se blýskaly ve světle slunce a magie světla se objevovala na obou stranách vojsk.

Zrádci však po chvíli přešli na novou magii, kterou vytvořili. Temná magie. Tohle byl její počátek. O několik tisíc let později, jí budou využívat upíři a temná stvoření, kteří tito andělé stvoří.

Harry se neohlížel na své nepřátele, ale na své spolubojovníky. Rozhodl se, že je bude chránit. Jeho přeci zabít nemůžou. Tak proč se starat o sebe.

Vyhráli archandělé a Michael vykázal Gabriela a ostatní do pekel.

Po téhle prohře si andělé změnili jména i své podoby. Gabriel přijal jméno Arciďábel a ostatní přijali jedno jediné jméno. Ďáblové. Nyní už nebyli bílý, ale čistě černí. Oči temné a černé, vlasy ohnivě rudé s černými prameny. Už neměli jemné rysy, ale tvrdé a kruté. Černá potrhaná křídla představovali porážku, ale i krutost a touhu po pomstě.

Tehdy nastal čas, aby Harry poprvé ulehl k dlouhému spánku.

Archandělé mu za jeho pomoc vytvořili v podzemí malou místnost. Do této místnosti vedla dlouhá chodba osvětlená pochodněmi. V jeho ložnici, která byla obdélníková, stál stůl, police s knihami odvětví magie, kterou se naučil a sepsal je. Vlastně to měli být jeho deníky, které si vedl. Každé kouzlo, každé odvětví magie bylo popsáno a perfektně vysvětleno.

Dále tam byli police na zbraně, které v bojích dostane. Hned si na jednu z nich položil svůj archandělský meč a na zeď si pověsil jejich brnění, které dostal.

Na úplném protějším konci stála kamenná postel. Zdála se nepohodlná, ale byla kouzli upravena tak, aby její majitel měl maximální pohodlí.

Harry se rozloučil s Michaelem a ostatními. Ještě se s nimi jednou uvidí, ale to až za dvě stě let. To nastane druhá válka v dějinách svět.

Ulehl na postel, zavřel oči a usnul.

Dvě stě let uteklo a svět se pomalu začal zaplňovat zvířaty, která stvořili archandělé a ďáblové.

Jednorožci se pásli na lukách spolu s pegasi, víly tančili spolu se sudičkami jemné tance a elfové se pokoušeli proniknout do tajů přírody.

Vše by bylo klidné a mírumilovné. To vše však ničili upíři, dravé šelmy lačné po kořisti a věčné sváry o území.

Proto se elfové rozhodli, že budou udržovat dobro a zlo v rovnováze. Archandělé jim rádi vypomáhali a tak bylo příměří na nějaký čas udržováno. Nikdo netušil kdy se bojovník času probudí, ale doufali, že za dlouho.

Jenže to netušili, že kdesi v podzemí si patnáctiletý chlapec protírá své smaragdové oči.

"Další válka se blíží," zazíval Harry. udělal si několik procvičovacích cviků. To víte spát dvě stě let. To je hodně dlouhá doba.

Pomalu se došoural k meči, který si připnul k pasu. Nyní se mohl vydat do dalšího úkolu.

Elfové ho mezi sebou přívětivě přivítali.

"Vítáme tě bojovníku času," přivítal ho král. "Nemohu říci, že nás tvá návštěva těší, ale jsme rádi, že nám pomůžeš v bitvě, kterou oznamuješ svým příchodem."

"Chápu, že by jste byli raději, kdybych i nadále spal," pousmál se. "Jinak vám děkuji za přivítání, pane."

Harry se opět shledal s Michaelem. Archandělé nikdy neumírají a tak Harryho nijak nepřekvapilo, že se s nimi opět shledává.

"Stal jsem se poslem špatných zpráv," prohlásil Harry. Michael se na něho jen usmál a pokynul mu, aby ho následoval.

Harry opět stanul před branou světů. Byla to skvostná brána. Celá ze stříbra a světla. Obtáčeli jí růžové růže a s bledě modrými stonky a listy.

Chlapec si povzdechl. Vždy ho to tady uklidnilo.

Pomalu prošli bránou a ocitli se v oblacích. Vše bylo v jemné obláčkově bílé barvě. Na některých místech byla louka nebo nějaký potůček s vodopádem. Byl to zkrátka ráj, ale teď tu nebyl proto, aby se kochal krásou.

Pomalu kráčel za Michaelem, až konečně dorazili do pevnosti. Harry věděl, že dokud na ně elfové a později lidé budou myslet, budou žít i oni. Jak archandělé, tak Ďáblové. Jenže v budoucnosti nevěří už nikdo a tak tyto dva nepřátelské tábory zahynout a zbudou jen památka v podobě andělů a démonů, ale nebudeme předbíhat okolnostem.

V pevnosti se konala porada. Ďáblové zase začali nabývat na síle a hrozili jim válkou. Když se před nimi objevil i Harry, nepochybovali, že k válce skutečně dojde.

Uctivě ho mezi sebou přivítali.

"Čeká nás druhá válka," začal Michael. "Bojovníku, budeš se muset naučit magii elfů. Pomůže ti v ostatních válkách."

"Dobrá," sklonil Harry hlavu. Michael s nimi potom probral potřebné věci a poté zavedl Harryho k novému učiteli. Jmenoval se Firindel. Tento elf byl nejvyšším mágem a tak se Harry na výcvik těšil.

Elfové přislíbili pomoc archandělům a spolu s nimi i další tvorové dobra.

Harry se zatím cvičil magii země a dělal si o ní poznámky do své knihy.

Čas se nezastaví a konečně nadešel poslední souboj mezi archanděly a ďábli. Harry úspěšně likvidoval jednoho nepřítele za druhým. Brzy se k němu neodvážil přiblížit žádný z temných tvorů.

Boj vyhrála dobrá strana a to bylo znamení pro Harryho, aby opět ulehl k spánku. Nyní to bude na tisíc let.

Když odešel bojovník, uzavřeli obě strany smír a na důkaz toho společnými silami stvořili člověka. Některé obdařili magickou mocí, jiné ne a tak také učinili se zvířaty. Někteří byli strany dobra a jiní strany zla, někteří smíšené povahy. Tyto zvířata se také dělila na kouzelná a bez magie.

A tak když nadešel Harryho čas, byl svět o něco zaplněnější, než při úplně prvním boji, kdy na světě nebyl nikdo.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář
 

 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA